Jste rozhodnuti o tom, co chcete? Směřujete tím správným směrem?

„Nezbytným prvním krokem k získání věcí, které od života chcete, je rozhodnout se, co chcete“

 ( BEN STEIN, herec  a spisovatel)

 Za velmi důležité v životě považuji stanovení si cílů/snů, vizí v různých oblastech života. Jinými slovy, vědět, čeho opravdu chci v životě dosáhnout ať už v oblasti zdraví, rodiny, kariéry, majetku, zážitků. Když se Vás zeptám, jaký je Váš cíl pro dnešní den? Čeho chcete dosáhnout v tomto týdnu či měsíci? Čeho byste chtěli dosáhnout nebo kde chcete být za 1 rok, 5 let nebo dokonce deset?Dokážete si na tyto otázky odpovědět?

Zjistila jsem, že mnoho lidí otázka na jejich cíle znervózní, rozhodí, často nevědí, co mají odpovědět. Přesně vědí, co jsou jejich povinnosti, co musí udělat doma, v práci, pro rodinu..

Ale co jejich cíle/sny, které NEMUSÍ, ALE CHTĚJÍ RELAIZOVOVAT?

Lao – c prohlásil „ Když nevíš, kam pluješ, není ti žádný vítr dobrý“  Earl Nightingale zase řekl „Lidé, kteří mají cíl, uspějí, protože vědí, kam směřují“ a měli naprostou pravud

Proč je dobré mít v životě nějaké cíle?

Pokud máme cíle a víme, co přesně od života chceme, dostáváme svůj život více pod kontrolu. S jasně stanoveným cílem zaměřujeme svou energii, úsilí a motivaci správným směrem. Cíle dávají našemu životu větší smysl a náš mozek ví přesně, na co se má zaměřit a kam směřovat svou pozornost.

Důležité jsou 2 typ cílů:

1)      Krátkodobé: umožňují stanovit si priority, efektivně si plánovat a organizovat každodenní život. Tyto cíle jsou velmi důležité, ale ještě důležitější je mít dlouhodobé cíle

2)      Dlouhodobé: vize/cíl, který mne žene kupředu. Na cestě za tímto cílem také rosteme. Irma Bohoňková řekla“ Ukazuje se, že nejšťastnější a nejspokojenější jsou v životě lidé, kteří mají dlouhodobé cíle, kteří mají nějakou vizi, o jejž dosažení dlouhodobě usilují“

Často se stává, že zaměňujeme přání za cíl. Pokud vám někdo řekne, že jeho cílem je být v životě šťastný , bohatý,  spokojený, mít více volného času… Co to ale doopravdy znamená?

Aby byl cíl opravu cílem, musí splňovat určitá kritéria:

1)      Musí být POZITIVNÍ a ZAMĚŘENÝ DO BUDOUCNA (zaměřovat se na to, co chci a kdy to chci)

2)      Musí být MOTIVUJÍCÍ – jak moc to chci? Jak moc je to pro mě důležité? Co se změní, až cíle dosáhnu? Co mi to přinese? POZOR: pokud se u cíle objevuje slovíčko MUSÍM, nebo MĚL BYCH, pak to není váš cíl a nebudete dostatečně motivováni.

3)      Musím ho mít POD KONTROLOU/VLIVEM  – Jak moc mohu cíl ovlivnit? Jak moc ho mám pod kontrolou? Kdo jiný na něj má ještě vliv?

4)      Musí být KONKRÉTNÍ a MĚŘITELNÝ – Co konkrétně chci? Jak a podle čeho poznáte,že jste cíle už dosáhli? Zkuste najít nějaký měřitelný ukazatel, díky kterému budete sledovat, jak se blížíte k svému cíli. U zhubnutí to může být konkrétní váha nebo objem pasu, u zlepšení finanční situace výška měsíčního čistého přijmu. Jsou však ale obecně formulované cíle jako např. „ Chci být šťastnější, lépe mluvit anglicky, mít větší příjem, mít spokojenější manželství… Co ale přesně znamená spokojenější, lepší, vyšší? Jak to změříte a poznáte? U těchto obecných cílů je potřeba konkrétně vědět, co přesně se za tím skrývá, ay váš mozek věděl, kam má směřovat.

5)      Musí být ČASOVĚ OHRANIČENÝ – Kdy konkrétně chci cíle dosáhnout? Kdy chci začít s jeho plněním? Cíl musí mít konkrétní časový termín, př. „ 30.3.2012 uskutečním své první školení na téma Cíle a jejich stanovení“

6)      Musí být ZAZNAMENANÝ – je prokázáno, že cíl, vnímáme jako závaznější, když si ho napíšeme, nebo ho někomu řekneme, nebo ho někde zveřejníme…. Já osobně mám své cíle v knize cílů a na lístečcích u postele.

PŘÍKLAD PŘÁNÍ A CÍLE:

PŘÁNÍ: chci zhubnout                                CÍL: 30.5.2012 Vážím 54 Kg

PŘÁNÍ: chci mít více volného času          CÍL: 31.12.2012 chodím 2x měsíčně cvičit, 1x  měsíčně                                                                          na masáž, 1 týdně ven s přáteli, 3x týdně si čtu knihu…

PŘÁNÍ: Chci mít více peněz                        CÍL: 30.4.2012 vydělávám 60 000 Kč čistého měsíčně     

Už víte, jaké jsou vaše cíle pro další dny a jednotlivé oblasti života? Možná vám pomůže odpovědět si na následující otázky, které vám pomohou ujasnit si vizi v jednotlivých oblastech života. Mě osobně toto cvičení velmi pomohlo uvědomit si, co opravdu chci:

1)      Jaká je vaše představa ideální finanční situace?  Kolik by měl činit váš čistý měsíční příjem? Kolik peněz chcete mít v úsporách a investicích? Kolik peněz chcete měsíčně utratit?

2)      A jak vypadá váš ideální volný čas? Co chechte dělat ve volném čase s rodinou a přáteli? Kolik času chcete věnovat odpočinku a kolik koníčkům? Kde chcete trávit dovolenou? Co děláte pro zábavu?

3)      Jak vypadá představa vašeho ideálního zaměstnání: V jaké oblasti pracujete? Kolik hodin denně pracujete? S kým pracujete? Kde pracujete? Jaký je Váš plat?

4)      Jak vypadá vaše ideální tělo a zdraví? Jak často cvičíte? Co jíte a pijete? Jaká je vaše energie? Jak vypadá vaše tělo?

5)      A co vaše vztahy s rodinou a přáteli? Jak často se s nimi vídáte? Kdo jsou vaši přátelé? Jak se s nimi cítíte? Jaké věci společně podnikáte? Jaká je kvalita vašich vztahů?

6)      Co Váš osobní rozvoj? Navštěvujete nějaké kurzy? Studujete nějakou školu? Meditujete? Věnujete se četbě? Učíte se hrát na nějaký hudební nástroj? Učíte se nějakému novému sportu?

„Můžete být, čím chcete, jen když v to s dostatečnou přesvědčivostí věříte a jednáte podle toho s vírou, protože všechno, co si mysl dokáže představit a v co věří, dokáže taky uskutečnit

NAPOLEON HILL

Přeji všem, ať se vaše sny a cíle naplní a jdete tím správným směrem- Dáša

 - čerpáno z knih Pravidla Úspěchu (Jack Canfield), Irma Bohoňková (Sám sobě koučem)

Buďme vděční

Vděk považuji za jednu z nejdůležitějších věcí v našem životě.
Vděčnost je také 3. Zásada Reiki: Právě dnes jsem vděčný(á)

V dnešním zrychleném světě a hektických životech máme málo času na to „zastavit se“ a uvědomit si, za co můžeme být ve svém životě vděční. Mnoho z nás se obklopuje velkým množstvím materiálních věcí a přemýšlíme většinou spíš nad tím, co ještě nemáme, co bychom chtěli ještě mít a neceníme si toho, co již máme. A hlavně mnoho „obyčejných“ věcí bereme jako samozřejmost.

Já osobně jsem si důležitost vděčnosti začala více uvědomovat po kurzu sebepoznání, který jsem absolvovala před dvěma lety a který mi v mnoha směrech otevřel oči. Uvědomila jsem si, že vlastně nevyjadřuji vděčnost za „běžné věci, jako je mé zdravé tělo, střecha nad hlavou, jídlo, krásný den, práce, rodina, peníze, přátele, oblečení, vybavení domácnosti,  knihy…… tyto věci jsem brala jako naprosto samozřejmé.

Nedávno jsem navštívila NEVIDITELNOU VÝSTAVU v Praze, kde máte možnost se na 1 hodinu přenést do světa nevidomých, zkusit si projít bytem v naprosté tmě, objednat si pití na baru a zkusit, co slepí lidé zakoušejí na denním pořádku. Byla to pro mě ohromná zkušenost a hlavně jsem si uvědomila, že jsem NESMÍRNĚ VDĚČNÁ za svůj zrak.

Často se setkávám i ve svém okolí se stížnostmi na to, co lidem v životě chybí (chtějí lepší práci,více peněz, hodnější děti, lepší auto, telefon, na lepší dovolenou, víc času na sportování, zábavu….seznam by mohl být ještě hodně dlouhý). Když si tento seznam vyslechnu, zeptám se jich, „A za co jsi v životě vděčný(á), čeho si ceníš?“. Asi nebude překvapením, že stěží dají dohromady 2 věci, za které jsou vděční.

Proč je vlastně vděčnost tak důležitá?  

Vděčnost je mocná síla, která nás povznáší. Je důležité vyjadřovat vděčnost, i když nemáme vše, po čem toužíme. Buďme vděční za jakoukoli maličkost v našem životě. Naučme se každý den oceňovat to, co už máme.

Oceňujme malé věci, na sobě, u přátel, rodiny, v okolí, naše malé i velké úspěchy, to, co jsme v životě již dosáhli… a pak budeme přitahovat více úspěchu a více věcí, za které můžeme být vděční. Vesmír nám vrátí mnohonásobně víc, než za co jsme byli vděčni. Vděčnost vytváří štěstí

„Děkujeme-li „Vesmíru“ za to, co chceme v životě prožít, ve skutečnosti přiznáváme, že to už prožíváme. Vděčnost je tudíž nejúčinnější modlitbou k „vesmíru“; je potvrzením, že nás vyslyšel ještě dříve, než jste o něco poprosili.“ (úryvek z knihy Hovory s Bohem od Neale Donalda Walshe)

A jak můžeme vděčnost vyjadřovat?

ü  Já osobně si každý den třeba při řízení auta nebo při čekání ve frontě, ráno před spaním… opakuji, za co jsem vděčná.

ü  Další skvělou metodou, kterou občas také praktikuji je napsat si „SEZNAM VDĚČNOSTI“. Ten si můžete schovat, občas si ho přečíst a také doplnit.

ü  Další krásná metoda, jak podpořit vděčnost je popsaná v knize „Tajemství“: Pořiďte si „kamínek vděčnosti“ – to může být jakýkoli kamínek, který někde najdete a líbí se vám, vlastně to ani nemusí být kamínek, stačí třeba kaštan. Noste ho pořád u sebe v kabelce nebo v kapse a vždycky, když se ho dotknete, tak si uvědomte, za co všechno můžete být vděční.

ü  Vděčnost nám také pomůže, když se necítíme nejlépe (mám také osobně vyzkoušeno J). Pokud se chcete zbavit nepříjemných pocitů, jste-li unavení, smutní, bez nálady, zklamání, svou energii a vibrace můžete rychle změnit, když si začnete uvědomovat, co vše v životě už máte a za co můžete být vděční.

Věcí, za které můžeme být vděční je nekonečně mnoho. Zde uvádím pro ukázku můj nedávný seznam vděčnosti:

Jsem vděčná za:

Své zdraví, tělo, zrak, rodinu,zdravou dceru, domov, přátele, práci, peníze, jídlo, auto, životní optimismus, touhu vzdělávat se, naše zvířata, zahradu, přírodu a její dary, každý nový den, každý nový zážitek, za nezdary a poučení se z nich, za pomoc druhým a pomoc od druhých, za pocit štěstí, ranní kávu, poznávání nových lidí, knihy, slunečný den, odpočinek, lásku, své koníčky a zájmy, ZA ŽIVOT A JEHO KRÁSY… a je toho ještě mnoho. ¨

Připojuji motivační vzkaz Nicka Vujčiče, člověka bez rukou a nohou, člověka s neuvěřitelným životním elánem, optimismem a vděčností.

Ať jsou vaše životy plné okamžiků, za které můžete být vděční.

Vaše Dáša

Co nebo Kdo je Bůh?

Tuto otázku jsem si kladla od malinka a v poslední době celkem často. Už jako malá jsem věřila, že je něco mezi nebem a zemí, a že existuje někdo nebo něco většího, něž jsme my. Někdo, nebo něco, co stvořilo tuto nádhernou planetu a všechny její krásy – květiny, zvířata, moře, lidi….

Tomu někomu nebo něčemu se říká „Bůh“. Vždy jsem ale cítila, že se neshoduji vnitřně s výkladem Boha různými náboženstvími (boha mužského rodu,  malicherného, mstivého, žádajícího dary, přikazujícího, odsuzujícího a vyžadujícího poslušnost…)

 Já osobně jsem si vždy představovala Boha jako energii, sílu, vesmír,něco, co nás obklopuje na každém kroku a co nám pomáhá na naší cestě. Je však zajímavé, že spousta lidí se o Bohu stydí hovořit, slovo Bůh je pro někoho dokonce těžké vyslovit nahlas.

Přiznám se, že do nedávna to pro mě bylo také těžké, jelikož je toto slovo spojováno převážně s náboženstvím, ke kterému se většina z nás nechce hlásit. Je smutné, že pro mnoho lidí je snazší a příjemnější hovořit o násilí a zlosti, než o Bohu a lásce.

Před měsícem se mi dostala do rukou kniha „Hovory s Bohem od Neale Donalda Walsche“. Tuto knihu jsem dostala od ženy, které si nesmírně vážím a moc jí za to děkuji!

Ještě nikdy v životě jsem se s žádnou knihou takto neztotožnila. Našla jsem v ní odpovědi na spoustu mých otázek. A hlavně jsem konečně našla definici Boha, jak já to vnitřně cítím od mala, ale nedokázala jsem to pojmenovat.  A díky této knize jsem se přestala bát a stydět vyslovovat slovo Bůh a tato kniha mě inspirovala k napsání toho článku. Já Boha vnímám jako univerzum, vesmír, všudypřítomnou energii, lásku. Každý tuto energii může nazývat jak mu to vyhovuje, hlavní je důvěřovat ji.

Je mou milou povinností se s Vámi o Definici Boha  z této úžasné knihy podělit:

„Pro některé z vás jsem čistá energie. Pro jiné jsem ten nejkrásnější cit, jemuž říkáte LÁSKA. Někteří z vás nemají ani tušení, co jsem. Jen víte, že jsem.

Pro některé z vás jsem muž. Pro jiné jsem žena. Pro další jsem obojí. A pro některé nejsem ani jedno, ani druhé.

A tak to je. JÁ JSEM.

Jsem vítr, který vám čechrá vlasy. Jsem slunce, které vás zahřívá. Jsem déšť, který vám tančí po tváři. Jsem vůně květin ve vzduchu. Jsem květina, která voní. Jsem vzduch, který přenáší vůni květin. Jsem v každé květině, v každé duze, v každé hvězdě na obloze. Jsem neuvěřitelná dokonalost každé sněhové vločky.

Jsem vaše první myšlenka. Jsem vaše poslední myšlenka. Jsem představa, která osvítila váš nejkrásnější okamžik. Jsem nádhera jeho naplnění. Jsem pocit, který podnítil to nejkrásnější, co jste kdy udělali. Jsem ta část vašeho já, která po tomto pocitu neustále touží.

Úkolem Boha není vytvářet okolnosti a podmínky vašeho života. Bůh vás stvořil podle obrazu svého. Vy tvoříte zbytek užitím schopností, které vám dal Bůh. Bůh stvořil život. Dal však člověku svobodnou vůli, aby se svým životem mohl nakládat podle svého přání. V tomto smyslu je vaše vůle vůlí Boží.

Svůj život žijete tak, jak jej žijete, a je to vaše vůle a proto Vám do ní nemůže Bůh zasahovat.

Bůh je pozorovatel, nikoli tvůrce. Bůh je připraven vám pomoci, ale ne takovým způsobem, jak možná očekáváte. Bůh od nás není oddělen, nikdy, my si jen myslíme, že jsme odděleni od něho. Každý z vás má své vlastní představy. Každý z vás mi porozuměl - vytvořil si mě - svým vlastním způsobem.

Váš vnitřní hlas je nejhlasitější hlas, kterým k vám hovořím, protože je vám nejblíže. Je to onen hlas, jenž vám říká, co je dobré a co špatné, co je pravdivé a co nepravdivé. Je to radar, jenž udává směr, řídí vaši loď a vede vás na vaší cestě, pokud mu to dovolíte. Je to onen hlas, který vám říká, zda slova, která právě čtete, jsou slova lásky nebo slova strachu. Podle něj se můžete rozhodnout, zda se podle nich řídit nebo je ignorovat.“ Bůh je vším -vším viditelným i neviditelným

Bůh je napojení na sama sebe. Na svůj zdroj, který nás spojuje se vším a se všemi lidmi okolo nás. Tento zdroj je posvátný a člověk ho začíná vnímat, jen když začne věřit sám sobě a přestane lpět na věcech nepodstatných. Tam je doma sám u sebe.

Všichni si myslíte, že Bůh se projevuje jen jedním způsobem. To je velmi nebezpečná myšlenka. Brání vám v tom, abyste Boha viděli všude. Myslíte-li si, že Bůh hovoří jen jedním způsobem, že má jen jednu podobu, nikdy mě neuvidíte a neuslyšíte.

                                                                                            

Bůh je ve smutku i ve smíchu, v hořkosti i radosti. Za vším se skrývá Boží záměr - a proto je Bůh přítomen ve všem. Myslíš si, že Bůh se neumí smát ?  Že nemá rád vtipy ?  Že nezná humor ?  Říkám vám, Bůh vymyslil humor.

Myslíte si, že musíte šeptat, když se mnou mluvíte ?  Jsou snad slangová nebo sprostá slova mimo dosah mého chápání ?  Říkám vám, můžete ke mně mluvit, jako byste hovořili ke svému nejlepšímu příteli. Myslíte si, že existuje nějaké slovo, které jsem nikdy neslyšel ?  Nějaký pohled, který jsem nikdy neviděl ?  Zvuk, který neznám ?

Myslíte si, že něčím pohrdám, zatímco miluji ostatní?  Říkám vám, ničím nepohrdám. Nic mi není odporné. Všechno je život, a život je dar; nevýslovný poklad; něco posvátného.Nechci vaše uctívání, nepotřebuji vaši poslušnost a nevyžaduji od vás, abyste mi sloužili. Bůh nemá žádné potřeby. Jsoucno je všechno, co je. Proto nic nepostrádá ani nepotřebuje.

Vy lidé se nepovažujete za hodné toho, aby k vám hovořil Bůh. Jak tedy můžete očekávat, že uslyšíte můj hlas, když si myslíte, že si nezasloužíte, abych k vám hovořil ? Myslíte si o sobě, že nejste dost dobří, dost krásní, že jste příliš hříšní na to, abyste byli součástí Boha. Tak dlouho popíráte to, čím jste, že jste to zapomněli

Jste dobro a milosrdenství a soucit a porozumění. Jste klid a radost a světlo. Jste odpuštění a trpělivost, síla a odvaha, jste pomocníci v době nedostatku, utěšovatelé v době smutku, léčitelé v době zranění, učitelé v době zmatku. Jste nejhlubší moudrost a nejvyšší pravda; největší klid a nejkrásnější láska. To všechno jste. A v některých okamžicích života si to uvědomujete.

Život je tvůrčí činnost, nikoli objevování. Nežijete každý den proto, abyste objevovali, co vám život přinese, ale proto, abyste jej tvořili. V každém okamžiku tvoříte svou realitu, pravděpodobně aniž si to uvědomujete. Bůh je váš partner. Máme věčnou smlouvu. Já jsem vám slíbil, že vám vždycky dám to, o co požádáte."

Ø  Skutečný Mistr není ten, kdo má nejvíc žáků, ale ten, kdo tvoří nejvíce Mistrů.

Ø  Skutečný vůdce není ten, kdo má nejvíc stoupenců, ale ten, kdo tvoří nejvíce vůdců.

Ø  Skutečný král není ten, kdo má nejvíc poddaných, ale ten, kdo přivádí nejvíc lidí na trůn.

Ø  Skutečný učitel není ten, kdo má největší vědomosti, ale ten, kdo dává vědomosti druhým.

Ø  A skutečný Bůh není Bůh, který má nejvíc služebníků, ale Bůh, který slouží největšímu množství lidí a činí tak Bohy z druhých.

- citace z knihy Hovory s Bohem – Nale Donald Walsch

NAUČTE SE ODPOUŠTĚT

Odpustit někomu druhému nebo také sobě je dle mého názoru jedna z nejtěžších, ale současně jedna z nejdůležitějších věcí v našem životě.

Proč?????

Pokud mi někdo ublížil, cítím se ukřivděná a užírám se zlobou, myšlenkou na pomstu, smutkem, křivdou, strachem, hněvem, odporem … A vězte, že nic z výše jmenovaného nepřináší nic dobrého našemu tělu. Tímto do svého těla napouštíme jed a ten se pak projeví jako psychické, duševní a často fyzické problémy.

Tím, že někomu neodpustím, netrestám dotyčného (tomu je to většinou jedno a možná ani neví, jak se užíráte), ale trestám hlavně sebe.

Pokud odpustím sobě i ostatním, odpoutávám se od minulosti a mohu žít radostně a bez zášti v přítomném okamžiku.  

"Velmi často si nedokážeme uvědomit, že závislost na minulosti, ať byla jakákoli, nám škodí. Mnoho lidí se nedokáže radovat z přítomné chvíle kvůli něčemu, co se stalo v minulosti. Nemohou žít naplno, protože kdysi udělali něco špatně nebo neudělali vůbec. Nemohou se radovat z dneška, protože přišli o něco, co měli kdysi. Nejsou schopni lásky, protože jim kdysi někdo ublížil. Protože kdysi se jim při určité činnosti stalo něco nepříjemného, čekají, že se to stane znovu. Jsou přesvědčeni, že jsou již navždy špatní, protože, kdysi udělali něco, čeho litují. Život nevypadá podle jejich představ, protože jim kdysi někdo něco provedl.. Díky nějaké velmi staré zkušenosti, kdy s nimi někdo ošklivě jednal, nikdy neodpustí a nezapomenou. Někteří lidé také nacházejí uspokojení v pocitu „ukřivdění“, díky tomu se cítí důležití a morálně nadřazeni těm, kteří jim ukřivdili."

( citace Luisy L Hay)

Často se ve svém okolí setkávám s  následující reakcí na odpuštění. „Ale já mu přeci nemůžu odpustit, to bych pak omlouvala jeho čin a dala vlastně najevo, že souhlasím s tím, co udělal(a) a s tím přeci nesouhlasím. To, co mi udělal(a) mu nemohu proto nikdy odpustit!“

Toto tvrzení ale není pravdivé!!! Pokud někomu odpustím, neznamená to, že omlouvám jeho čin. Tím, že odpustím, se odpoutávám od situace a osoby, která mi ublížila a tím nepokračuji v ubližování sama sobě. Pokud pocítíte křivdu, je to v pořádku, ale měli byste se rozhodnout, že již dál nechcete živit tuto situaci, kdy vám bylo ublíženo a dál tak zraňovat sami sebe. Je to minulost, ta je uzavřená a nemohu ji změnit, mohu na ni jen reagovat.

Jak poznám, že jsem odpustil(a)?

Pokud skutečně odpustíte, musí to jít z vašeho srdce. Provždy smažete minulost a necháte situaci plavat. Při vzpomínce na minulou situaci, která vás zranila již necítíte žádné negativní emoce, je vám to jedno. Tak poznáte skutečné odpouštění, necítíte křivdu, zášť, touhu po pomstě…

Odpuštění je opravdu mocné a já osobně se s ním snažím pracovat už hodně dlouho. Začala jsem naštěstí celkem brzy a to díky úžasné knize Miluj svůj život a skvělé autorce Luise L Hay. Níže přidávám jednu afirmaci od Luisy L. Hay,a cvičení na odpuštění, která já osobně používám. J.Třeba se někdy bude hodit J. Zjistila jsem, že když dokážu odpouštět, tak rapidně ubylo situací a lidí, kterým bych musela odpouštět.

Mějte nádherný den, Vaše Dáša

AFIRMACE:

Mám se ráda, a proto odpouštím své minulosti.
Dívám se na ni s láskou a jsem ochotna
učit se ze starých zkušeností.
V mé minulosti není nic špatného ani správného,

dobrého ani zlého.
Minulost skončila. Je uzavřená.
Jsem zcela svobodná.

 CVIČENÍ NA ODPUŠTĚNÍ:

Pokud potřebuji odpustit nějakému člověku –používám toto:

 Zavřu oči a představím si, že sedím sama ve ztichlém a potemnělém divadle. Osvětlené je jenjeviště. Na jeviště vchází člověk, kterému potřebuji  odpustit. Chvíli ho sleduji, co dělá, jak se směje, jak něco dělá, baví se… Po chvilce mu pohlédnu do  očí a  řeknu si v duchu nebo nahlas větu: „odpouštím ti, že nejsi takový, jakého jsem tě chtěl(a) mít. Odpouštím TI a tímto se osvobozuji“. Já osobně si ještě představuji, jak jsme spojeni velmi tenkými nitkami, a při vyslovování věty odpouštím Ti a tímto se osvobozuji, si představuji, jak se tenké nitky přetrhávají a už nás nic nespojuje. Opravdu u toho cítím vždy celkem silný pocit úlevy a osvobození. Poté si představím, jak daný člověk odchází a jeviště zhasíná a já se cítím velmi uvolněná. Toto cvičení je dobré opakovat více krát za sebou, třeba po dobu týdne. Každý potřebuje jiný čas. Uvidíte však, že při každém dalším opakování, již budete cítit menší a menší zlobu a křivdu vůči dané osobě.

VZDEJTE SE VŠECH VÝMLUV A OBVIŇOVÁNÍ

"Devětadevadesát procent všech neúspěchů pochází z toho, že lidé mají ve  zvyku vymýšlet si výmluvy“ George Washington Carver – chemik

Pokud chceme žít život svých snů, je třeba, jak už víte, za něj převzít 100% zodpovědnost za svůj život. To mimo jiné také znamená, že se vzdáme všech výmluv a obviňování, které používáme pro sebe a své okolí k vysvětlení, proč něco nejde, proč jsme něco neudělali, něčeho nedosáhli…

Často se také vymlouváme a vysvětlujeme sami sobě. Mám kamarádku, která má něco přes 100 kg a od doby, co ji znám se vymlouvá na špatnou funkci štítné žlázy. Kdykoliv jsem s ní ale někam šla, tak si k jídlu objednávala pizzu, smažené věci, colu. Často si dopřávala chlebíčky. Jednou, když u nás byla na návštěvě a byla téměř půlnoc, ládovala se brambůrkami a oříšky, slupla kus bulaniny a u toho si stěžovala, že už je ze své váhy zoufalá a že neví, z čeho stále přibývá, že snad tloustne i ze vzduchu. Smutné že? Bohužel sama sobě i okolí se vymlouvá,  že je obětí štítné žlázy. Myslím však, že by měla hlavně změnit své myšlení a jídelníček a přestat obviňovat "štítnou žlázu"

Já jsem si zase sama sobě dlouho nalhávala, že nemám čas na četbu, sport a své koníčky. A když jsem přišla z práce po 10 – 12 hodinách v kanceláři, co jsem udělala? Najedla se a unavená se „zhroutila“ do sedačky, nalila si dvojku a koukala minimálně 1 – 2  hodiny na televizi a to téměř každý den!!!!!! Víte, kolik je to času? Když vezmu jen  večerní zprávy, půl hodiny, denně, sečteno za rok je to celý pracovní měsíc!!!  Sama sobě i okolí jsem nalhávala, že kromě práce nemám na nic čas, byla jsem „obětí“ práce. Naštěstí  jsem si ale sama sobě přestala lhát a rozhodla se změnit své jednání, naučený vzorec chování. Začalo to tím, že jsem si stanovila na četbu 1 hodinu týdně a světe div se, za měsíc jsem téměř televizi nezapínala a od té doby čtu v průměru 1-2 knihy za měsíc. Všechno je to o našem rozhodnutí, jak svůj čas využijeme.

Přestaňte se stavět do role oběti vnějších okolností či jiných lidí a zaujměte nový postoj.“VŽDY BYLO V MÝCH SILÁCH UDĚLAT TO JINAK, SPRÁVNĚ A DOTÁHNOUT TO DO KÝŽENÉHO VÝSLEDKU“.  Z nějakého důvodu (neznalost, nedostatek znalostí, odvahy, ze strachu…) jste se rozhodli tuto svou sílu nevyužít. Proč? Na tom už nezáleží, je to jen minulost.

MUSÍTE PŘESTAT TAKÉ S OBVIŇOVÁNÍM!
„Veškeré obviňování je ztráta času. Nezáleží na tom, kolik chyb najdete u druhého a jak moc ho budete obviňovat, vás to nezmění“ Wayne Dryer

Nikdy nebudete mít stoprocentní zodpovědnost za svůj život, pokud nepřestanete obviňovat někoho nebo něco ze svého neúspěchu. Problémy nevyřešíte svalováním viny na druhé či na okolnosti. Vždy jste to byli vy,

… kdo se tak rozhodl
… kdo jedl nezdravou stravu
… kdo vydělané peníze utratil
… kdo přijat tu práci
… kdo se opil
… kdo si to koupil
…kdo se o to nestaral
…kdo si sedl na to nejhorší místo
…kdo ji (mu) věřil

Ze svého neštěstí většina viní někoho jiného. Ale to VY jste autorem myšlenky, vy jste vnímal(a) pocity, vy jste  vyslovil(a) slova, vy jste učinil rozhodnutí a proto jste tam, kde jste.

Část textu a myšlenek čerpána z knih Pravidla úspěchu od Jacka Canfielda a Debordelizace hlavy od Ivo Tomana.

Přeji vám co nejméně výmluv, obviňování a mnoho poučení ze svých skutků. Přeji nádherné prožitky přítomného okamžiku. Život je dar, tak si ho pořádně užívejte.

Vaše Dáša

MÁM 100% ZODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT

Co to ale znamená? K vysvětlení si vypůjčím slova mého oblíbeného autora Jacka Canfielda:

"Za kvalitu vašeho života je zodpovědná jen jediná osoba a tou jste VY! Chcete-li být úspěšní, musíte převzít stoprocentní zodpovědnost za vše, co vás v životě potká. Patří k tomu úroveň vašich úspěchů, výsledků, kvalita vašich vztahů, vašeho zdraví, tělesná zdatnost, váš příjem, vaše dluhy, vaše pocity - všechno.

Mnoho lidí (a bohužel jich není málo :-() je zvyklá za tyto stránky svého života, které se jim nelíbí, obviňovat nějaký subjekt mimo ně (rodiče, přátelé,šéfa, politiky, media, počasí, spolupracovníky, nedostatek peněz, málo času - každého a všechno, na co můžeme svalit vinu). Nechtějí vidět, že skutečný problém spočívá jinde - v NICH!

Mít stoprocentní zodpovědnost za svůj život znamená uznávat, že jsem původcem všeho, co se se mnou děje. Znamená to chápat, že jsem příčinou všech svých zkušeností, výsledků, úspěchů i nezdarů.

K vysvětlení si můžeme pomoci rovnicí  U (událost) + R (reakce) = V (výsledek)
Základní myšlenkou rovnice je, že každý výsledek, který v životě zažijete, je výsledkem vaší reakce na dřívější událost nebo události v životě.
Pokud se Vám nelíbí výsledky, kterých v současnosti dosahujete, jednoduše změňte své reakce (R) na události (U), tedy na způsob, jakým se věci dějí tak, abyste dospěli k požadovanému výsledku (V). Můžete změnit své myšlení, komunikaci, chování, představy o sobě,své cíle, věci které děláte, začít věci dělat jinak, než doposud.

"VŠECHNO, CO PROŽÍVÁTE DNES, JE VÝSLEDKEM ROZHODNUTÍ, KTERÁ JSTE UČINILI V MINULOSTI"

Příklad:
UDÁLOST: Dostanete prémii ve výši 5 000 Kč nebo vyhrajete v loterii
REAKCE: Peníze utratíte za nové oblečení, telefon, dovolenou...
VÝSLEDEK: Nemáte nic

UDÁLOST: Dostanete prémii ve výši 5 000 Kč nebo vyhrajete v loterii
REAKCE: Investujete peníze do finančního fondu
VÝSLEDEK: Máte narůstající čistý zisk

Den, kdy změníte své reakce je dnem, kdy se váš život změní k lepšímu.

Ve svém životě máte kontrolu nad 3 věcmi – MYŠLENKAMI, jimiž se zabýváte, svými PŘEDSTAVAMI A ČINY, které uskutečňujete (neboli chování). Pokud se mi nelíbí, co vytvářím a zažívám, musím změnit své reakce. Změnit negativní myšlení na pozitivní, změnit své sny a cíle, změnit své zvyky, změnit knihy, které čtu, způsob, jakým mluvím a možná i přátele, se kterými se stýkám“

Ale POZOR: Nestačí pouze pozitivně myslet, číst knihy o pozitivním myšlení nebo navštěvovat semináře, jak se bohužel mnoho lidí domnívá. K tomu, abychom se přibližovali ke svým cílům a žili život, jaký chceme, musíme hlavně vyvíjet aktivitu a reagovat na nabízené možnosti, které nám život přináší.  Bohužel i mnoho lidí z mého okolí, si nadšeně přečtou knihy, shlédnou motivační videa, usoudí, jak je to super a jsou to moudré myšlenky  pak se vrátí pět do svých vzorců chování a nic z nově získaných zkušeností neimplementují do svého života. Proč? Vyžaduje to energii, vyjít mimo zónu svého pohodlí a udělat v životě změnu.  A změny nemá moc lidí rádo. A jak to dopadne? Už několik let poslouchám stále ty samé stížnosti, jak je život nespravedlivý a jaké mám štěstí, že mám tak hezký život a jak se mi daří:-). Ale naštěstí mám kolem sebe i plno těch, kteří zodpovědnost za svůj život už převzali J

Vezměte život plně do svých rukou a věřte že " Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme – Seneca "

Mějte krásný den Vaše Dáša

použitý Zdorj – kniha Pravidla úspěchu od Jacka Canfielda a Janet Switzer